SER 103 - Olmmoš ja biras odne
- Oahpu lágideapmi: Oahppodeaivvadeapmi Sámi allaskuvllas, ekskuršuvdna ja neahttaoahpahus.
- Oahppokoda: SER 103
- 10 oahppočuoggá
- Prográmmaplána
- Diibmoplána ja deaivvadanplána: TimeEdit
Oahpu sisdoallu
Oahppu oahpista dasa movt sáhttá geavahit sámi máhttovuođu ja dutkanvuđot dieđuid erenoamážit ehtalaš gažaldagaid dáfus dasa movt ságastit ja vávjevaččat árvvoštallat birasvalljodagaid ávkkástallama nuppástuvvamiid. Dát dahkko ovdamearkkaid bokte mat fátmmastit sihke siskkáldas sámi servodaga ja maiddái viidát guoski nuppástuvvamiid mat gusket valljodatváriid ja birrasa máŋggabealatvuođa bistevašvuhtii.
Oahppoprográmma gullevašvuohta
Oahppoovttadat lea geatnegahtton fágaoahppu Boazoealáhus bachelorprográmmas.
Oahpahusgiella
Oahpahus lágiduvvo dábálaččat sámegillii, muhto sáhttá muhtun logaldallan skandinávalaš dehe eŋgelasgillii. Oahpahus eaŋgalsgillii ii dulkojuvvo. Eará gielaid oahpahus dulkojuvvo dárbbu mielde.
Oahpahan - ja oahppanvuogit
Oahpahus lágiduvvo logaldallamin, joavkobargun ja čuovvovaš studeantaságastallamin, ja bagadallamin. Dollo(jit) oahpahusdeaivvadeapmi/-deamit, oassi sáhttá leat neahttaoahpahus. Dasa lassin lea ekskuršuvdna.
Ovdal beassá eksámenii, studeanta galgá:
- Searvan deaivvademiid ja neahttaoahpahussii, unnimusat 75%.
- Čađahan ja ožžon ovtta bargogáibádusa dohkkehuvvot, mii sáhttá lea juogo oanehis čálalaš bargu dehe njálmmálaš ovdanbidjan.
Eksámen
5 beaivvi čálalaš eksámen mas studeanta vállje vástidit ovtta golmma gažaldagas. Vástádusa guhkko galgá leat 4-6 siiddu.
Eksámenbargu árvvoštallojuvvo ECTS-vuogádaga árvosániid mielde, mas buoremus árvosátni lea A ja vuolimus ceavzinárvosátni lea E. F árvosátni mearkkaša ahte ii leat ceavzán.
Sisabeassangáibádusat
- Dábálaš sisabeassangáibádusat alitoahpahussii. Sisabeassanvuođđu sáhttá leat juogo oppalaš lohkangelbbolašvuohta (čađahan joatkkaskuvlla/logahaga/gymnása) dahje reálagelbbolašvuohta. Dasa lassin gáibiduvvo sámegielmáhttu.
- Sámegiela gáibádusa sáhttá deavdit čuovvovaš vugiid mielde: Norgga joatkkaskuvllas sámegiella 1. dahje 2. giellan, Suoma logahagas eatnigielladutkkus dahje lohkan sámegiela vierrogiellan ja Ruoŧa gymnásas eatnigiellan (modersmål 200 čuoggá) dahje ođđaáigásaš giellan (moderna språk 200-300 čuoggá) dahje vástideaddji sámegieloahppu doaibmi njuolggadusaid mielde. Sámegiela gáibádusa sáhttá maid deavdit sámegiela lohkanbadjeoahpuin, 30 oahppočuoggá, dahje vástideaddji oahpuin dahje ceavzit giellageahččaleami maid Sámi allaskuvla lágida. Jus lea eahpesihkarvuohta man dási gelbbolašvuohta ohccis lea, de ášši ovddiduvvo fágalaš árvvoštallamii ja meannuduvvo dán vuođul.