Ohcan nákkosgirjji árvvoštallankomitea árvvoštallamii

Sisaaddin árvvoštallamii: Ohcamuš ja mildosat

Nákkosgirjji árvvoštallanohcan lea čilgejuvvon láhkaásahusas § 14-1. Sámi allaskuvlla oahppohálddahus váldá vuostá nákkosgirjji árvvoštallanohcamušaid miehtá jagi. Kandidáhtta mearrida ieš goas addá nákkosgirjji árvvoštallamii. Váldobagadalli ovddasvástádussan lea dieđihit Sámi allaskuvlii (prográmmastivrra jođiheaddjái) áiggil   –   áinnas maŋimustá 2 mánu ovdal go nákkosgirji plánejuvvo ohcat árvvoštallamii –  goas kandidáhtta addá sisa nákkosgirjjis, vai ásahus álggaha nákkosgirjji árvvoštallamii gullevaš ráhkkananproseassa (gč. láhkaásahusa § 13-2 nuppi oasi).

Nákkosgirji addojuvvo sisa oktan ohcamušain ja duođaštusaiguin pdf-hámis oahppohálddahusa eksámenčujuhussii (eksamen@samas.no). Pdf-fiillaid lassin addojuvvojit sisa vihtta (5) kopierejuvvon ja liibmejuvvon A4-sturrosaš  gáhppálaga nákkosgirjjis dutkanhálddahusa hildui Diehtosiidda ovdakantuvrras.

Čuovvovaš fiillat galget leat mielddusin e-boasttas mii sáddejuvvo oahppohálddahussii (oahppohalddahus@samas.no).  Fiillaid namat galget leat nugo listtu osiid vuosttaš namahusat leat dás:

Ohcan: Devdon ohcanskovvi (skovvi lea SA ruovttusiiddus).

Mielddus 1 Nákkosgirji: Nákkosgirji pdf-hámis Sámi allaskuvlla mearrádusaid ja gáibádusaid mielde, gč. láhkaásahusa § 11-1.  (Fuomáš, ahte digitála mildosa lassin addojuvvo nákkosgirji vihttan (5) gáhppálahkan bábirhámis nugo lea badjelis teavsttas čilgejuvvon).  

Mielddus 2 Oahppooassi: Duođaštus oahppooasi dohkkeheamis. Diŋgo duođaštusa oahppohálddahusas ovdal go ozat.  (Oahppooasi gáibádusat leat čilgejuvvon prográmmaplánas.)  

Mielddus 3 Lobit: Dárbbašlaš lobiid duođaštusat, nugo immateriála vuoigatvuođaide guoskevaš šiehtadusat.  Buot oassebealit galget čállit dakkár duođaštusaid vuollái.

Mielddus 4 Mielčállit: Mielčálličilgehus dárbbu mielde,  gč. láhkaásahusa § 11-1, mas čuožžu: “Artihkalnákkosgirjái galgá bidjat sierra, vuolláičállojuvvon čilgehusa, mii govvida kandidáhta barggu juohke ovttaskas artihkkalis.”

Dutkanhálddahus dárkkista ahte sisasáddejuvvon ohcamuš deavdá  láhkaásahusa § 14-1 gáibádusaid.  Ohcamuš ovddiduvvo DOS:i mii nammada nákkosgirjái árvvoštallankomitea (gč. láhkaásahusa kap. 15). Nákkosgirji sáddejuvvo nammaduvvon árvvoštallankomiteai.

Árvvoštallankomitea nammadeapmi

Ovdal go doavttirgrádastudeanta ohcá nákkosgirjji árvvoštallamii, de kandidáhtta ja bagadallit sáhttet  ságastallat  árvvoštallankomitea vejolaš lahtuid birra. Bagadalli sáhttá áinnas váldit oktavuođa vejolaš dutkiiguin, geat devdet láhkaparagráfa § 15-1 nuppi oasi gáibádusaid ja geat sáhtášedje searvat árvvoštallankomiteai. Danin árvvoštallankomitea lahtuid gulaskuddan ja čohkken berre álgit buriin áiggiin ovdal go studeanta sádde ohcamuša nákkosgirjji árvvoštallamii.Go Sámi allaskuvla lea dohkkehan nákkosgirjji árvvoštallanohcamuša, de nammada DOS fágagoađi evttohusa vuođul áššedovdi árvvoštallankomitea nákkosgirjji ja nákkáhallama árvvoštallamii (gč. § 15-1 láhkaásahusas).

Árvvoštallankomiteas leat unnimustá golbma lahtu (gč. láhkaásahusa § 15-1). Komitea galgá ásahit nu ahte

• guktot sohkabealit leat ovddastuvvon
• unnimustá ovtta lahtus ii leat váldovirgi Norgga ásahusas
• eanáš lahtut eai leat Sámi allaskuvlla virggehasat
• buot lahtuin lea doavttirgráda dahje vástideaddji gealbu.

Láhkaásahusa § 15-1 goalmmát oasi mielde ferte erenoamážit ákkastallat jus spiehkastit dáin eavttuin. DOS nammada komitea jođiheaddjin ovtta komitealahtu dahje eará Sámi allaskuvlla virggehasa (gč. láhkaásahusa § 15-1 vuosttaš oasi).Nammaduvvon bagadallit dahje earát, geat leat leamaš mielde nákkosgirjebarggus, eai sáhte leat árvvoštallankomitea lahttun eaige dasa gustojeaddji hálddašandoaimmain.

Goahti sádde komiteaárvalusa kandidáhttii ovdal go mearriduvvo, ja kandidáhtas lea vejolašvuohta buktit čálalaš kommentáraid vahku (vihtta bargobeaivvi) dan beaivvi rájes go lea ožžon dieđu.

Kandidáhtta oažžu diehtit geat leat mearriduvvon komiteai go oažžu kopiija e-boasttas mii sáddejuvvo komitea miellahtuide ja sisttisdoallá nákkosgirjji.

Maŋŋil go nákkosgirji lea sisaaddon árvvoštallamii, de ii leat dáhpi ahte studeanta váldá oktavuođa  árvvoštallankomitea miellahtuiguin.

Árvvoštallankomitea cealkámuš

Árvvoštallankomitea galgá gárvet cealkámuša maŋemustá golbma mánu maŋŋel go nákkosgirji lea addojuvvon sisa, jus ásahus ii mearrit eará (gč. láhkaásahusa  § 16-3). Dutkan- ja oahppostivra lea mearridan ahte árvvoštallankomiteas lea golbma mánu árvvoštallanáigi. Jus komitea bivdá dievasmahttit nákkosgirjji, de ođđa cealkámuša áigemearri rehkenasto dan beaivvi rájes, go nákkosgirji addojuvvo ođđasis árvvoštallamii (gč. láhkaásahusa § 16-3).

Komitea cealkámuš doaimmahuvvo Sámi allaskuvlii mii addá dan doavttirgrádakandidáhttii. Kandidáhttii addo logi (10) bargobeaivvi áigemearri buktit čálalaš mearkkašumiid cealkámuššii. Jus doavttirgrádakandidáhtas eai leat čálalaš mearkkašumit, de son dieđiha dan dutkanhálddahussii farggamusat. Sámi allaskuvla guorahallá ášši láhkaásahusa § 17-1 mielde.

Cealkámušas bohtet dábálaččat ovdan nákkosgirjji nana bealit, makkár ođđa dutkanbohtosat nákkosgirjjis leat ja movt dutki lea ovddideame dahje ođasteame iežas fágasuorggi. Cealkámušas galgá maiddái boahtit ovdan komitea kritihkka ja vuosteákkat nákkosgirjái jus dakkárat leat. Dat sáhttet guoskat nákkosgirjji teorehtalaš, metodalaš dahje empiralaš beliide.

Árvvoštallankomitea cealkámušas boahtá maiddái ovdan komitea konklušuvdna. Láhkaásahusa kapihttaliin 16–18 leat čilgejuvvon árvvoštallankomitea cealkámušaid konkluderenvejolašvuođat.  

Cealkámuš čuovvu ovtta dán golmma vejolašvuođas:

1. Cealkámuš konkludere ahte nákkosgirji lea bealuštan veara nákkáhallamis.
2. Komitea ávžžuha ásahusa addit studentii lobi unnit divvumušaide ovdal go komitea loahpalaččat árvvoštallá nákkosgirjji
3. Komitea ii dohkket nákkosgirjji. Dát mearkkaša ahte doavttirgrádastudeanta sáhttá ođđasit sáddet sisa barggu áramustá guhtta (6) mánu maŋŋil go DOS lea dahkan mearrádusa.

Árvvoštallankomitea cealkámuša konklušuvdna váikkuha dasa mainna lágiin nákkosgirjji dohkkeheapmi ovdána viidáseappot, ja dat meannudanvuogit čilgejuvvojit čuovvovaš kapihttaliin.

Komitea cealkámuš: Nákkosgirji dohkkehuvvo

Jus árvvoštallankomitea cealká, ahte nákkosgirji dohkkehuvvo ja lea bealuštan veara nákkáhallamis, de dat mearkkaša dan, ahte árvvoštallankomitea dohkkeha nákkosgirjji dan hámis go dat lea sáddejuvvon sisa árvvoštallamii. Láhkaásahusa § 19-2 mielde nákkosgirji almmuhuvvo dasto dan hámis go dat lea addojuvvon árvvoštallamii, iige doavttirgrádastudeanta sáhte šat rievdadišgoahtit nákkosgirjji sisdoalu jus árvvoštallankomitea dohkkeha nákkosgirji viidáseappot almmolaš bealušteapmái.

Komitea ávžžuha dievasmahttit nákkosgirjji ovdal loahpalaš cealkámuša

Árvvoštallankomitea sáhttá láhkaásahusa § 16-2 vuođul ávžžuhit ahte DOS addá studentii lasseáiggi nákkosgirjji dievasmahttimii unna rievdadusaiguin, ovdal go loahpalaš árvvoštallankomitea cealkámuš buktojuvvo. Komitea ferte čálalaččat čilget maid kandidáhtta galgá nákkosgirjjis divvut (vrd. láhkaásahusa § 16-2).

DOS mearrida loahpalaččat čuovvugo dat árvvoštallankomitea cealkámuša láhkaásahusa § 16-2 vuođul addit studentii vejolašvuođa sáddet sisa nákkosgirjji rievdaduvvon hámis dábálaččat golmma mánu siste. DOS mearrida dárkilis sisaaddináigemeari. Dát komiteacealkámuš ii lohkko refušuvdnan, muhto oassin doavttirgrádastudeantta vuosttaš sisaaddimis.

Studeanta sádde rievdaduvvon nákkosgirjji čujuhussii eksamen@samas.no. Ávžžuhuvvo ahte studeanta hábme sullii siidosaš mildosa (toppnotáhta) mas čilge rievdadusaid váldočuoggáid, mat leat dahkkon komitea álgoávžžuhusaid vuođul. Dutkanhálddahus sádde dievasmahttojuvvon nákkosgirjji komiteai ođđa árvvoštallamii. 

Komitea árvvoštallá nákkosgirjji ođđasit ja guorahallá leago kandidáhtta dievasmahttán nákkosgirjji árvvoštallankomitea cealkámuša gáibádusaid mielde. Komitea gárvvista loahpalaš cealkámuša ja sádde dan dutkanhálddahussii.

Go árvvoštallankomitea bivdá dievasmahttit nákkosgirjji, de komitea ođđa cealkámuša golmma mánu cealkináigemearri rehkenasto dan beaivvi rájes, go nákkosgirji addojuvvo ođđasis árvvoštallamii (gč. láhkaásahusa § 16-3).

Jus doavttirgrádastudeanta ii doala mearriduvvon sisaaddináigemeari, de lohkko vuosttaš sisaaddin loahpahuvvon, ja dalle lea loahpalaš konklušuvdnan refušuvdna. Nákkosgirji ii sáhte dalle sáddejuvvot sisa ovdal go guhtta (6) mánu lea vássán dan rájes go DOS mearridii addit liigeáiggi kandidáhttii.

Árvvoštallankomitea cealkámuš nuppi čuoggá (2) mielde lea vejolaš dušše fal dalle, go nákkosgirji lea addojuvvon árvvoštallamii vuosttaš háve. Árvvoštallankomitea ii sáhte juolludit nákkosgirjji nuppi árvvoštallamis ođđasit lasseáiggi unna rievdadusaide dahje dievasmahttimii, muhto dalle komitea árvvoštallá dušše dan sáhttágo nákkosgirji ovddiduvvot viidáseappot bealušteapmái nákkáhallandilálašvuhtii.

Komitea cealkámuš: Nákkosgirji ii dohkkehuvvo

Jus árvvoštallankomitea gávnnaha vuosttaš árvvoštallamis, ahte nákkosgirji gáibida vuđolaš nuppástusaid mat gusket teoriijai, hypotesaide, dutkanmateriálii dahje -metodii ja mat leat dárbbašlaččat vai barggu sáhttá bealuštit nákkáhallamis, de komitea ii galgga dohkkehit nákkosgirjji (gč. láhkaásahusa § 16-2 goalmmát oasi).   

Jus nákkosgirji ii dohkkehuvvo, de divvojuvvon nákkosgirjji čuovvovaš sisaaddináigi sáhttá leat áramusat go lea guhtta (6) mánu gollan DOS-mearrádusa rájes (gč. láhkaásahusa § 18-1). DOS mearrida ođđa dáhtona goas ođđa sisaaddin áramustá sáhttá dahkkot.

Doavttirgrádakandidáhtta galgá ozadettiin nákkosgirjji ođđa árvvoštallamii almmuhit ohcanskovis ahte nákkosgirji lea ovdal árvvoštallojuvvon ja ahte dat ii dalle dohkkehuvvon bealušteapmái (gč. § 18-1). Árvvoštallankomitea nammaduvvo de ođđasit. Komitea čohkkehusa dáfus oažžu áinnas leat kontinuitehta vuosttaš ja nuppi vuoru árvvoštallankomiteaid gaskkas, muhto jus kandidáhtta sávvá eará komitea, de son ferte dan ákkastallat ja čálalaččat addit dieđu dutkanhálddahussii vai ođđa árvvoštallankomitea nammaduvvo.

Jus nákkosgirji ii nuppi sisaaddimisge dohkkehuvvo bealušteapmái, de ii leat šat vejolašvuohta addit sisa rievdaduvvon veršuvnna árvvoštallamii (gč. láhkaásahusa § 18-1). Komitea kritihkalaš mearkkašumit doibmet bagadallamin studeantta viidáset bargui, vai nákkosgirji sáhttá maŋŋit áiggis sisaaddojuvvot. Jus nákkosgirji hilgojuvvo goalmmát (3) čuoggá vuolde, de lea dehálaš ahte studeanta ságastallá vuđolaččat bagadalliin dahje bagadalliiguin plánen dihte mo son galggašii rievdadit dutkamuša vai lea vejolaš boahtteáiggis sáddet ođđa nákkosgirjji árvvoštallamii.

Árvvoštallankomitea ovttamielalaš dahje juohkásan cealkámuš

Láhkaásahusa paragráfas 17-1 leat njuolggadusat komitea cealkámuššii ja cealkámuša guorahallamii ja dat čilgejuvvojit dás.

Ovttamielalaš cealkámuš

Jus komitea addá ovttamielalaš cealkámuša ja Sámi allaskuvla dohkkeha dan iežas mearrádusa vuođđun, de dahká allaskuvla iežas mearrádusa komitea ovttamielalaš cealkámuša vuođul.

Jus Sámi allaskuvla ákkastallojuvvon ákkaid vuođul eahpida leago komitea ovttajienalaš mearrádus buorre, de ferte DOS dáhttut lagat čilgehusa árvvoštallankomiteas ja/dahje nammadit guokte áššedovdi, geat goappašagat árvvoštallaba nákkosgirjji ja addiba das goabbat cealkámuša. Dákkár lassecealkámušat dahje oktagaslaš cealkámušat addojuvvojit diehtun doavttirgrádakandidáhttii, ja sutnje addo vejolašvuohta buktit iežas mearkkašumiid.

Dán maŋŋá DOS ieš mearrida loahpalaččat ášši komitea cealkámuša ja olggobeale cealkámušaid vuođul.

Juohkásan cealkámuša guorahallan

DOS árvvoštallá ja mearrida komitea juohkásan cealkámuša. Jus komitea ovddida juohkásan cealkámuša ja DOS mearrida atnit eanetlogu cealkámuša iežas mearrádusa vuođđun, de dahká Sámi allaskuvla iežas mearrádusa eanetlogu cealkámuša mielde. Jus komitea ovddida juohkásan cealkámuša ja DOS árvvoštallá atnit vuođđun unnitlogu cealkámuša, de sáhttá DOS ráđđádallat komiteain, dahje sáhttá nammadit guokte ođđa áššedovdi guorahallat nákkosgirjji. Dát áššedovdit eaba doaimma komitean, muhto goappašagat árvvoštallaba nákkosgirjji ja ovddideaba goabbatge cealkámuša.

Doavttirgrádakandidáhttii addo vejolašvuohta 10 beaivvi siste buktit iežas čálalaš mearkkašumiid komitea cealkámuššii. Jus guktot ođđa áššedovdit leaba ovttamielalaččat álgoálgosaš komitea eanetloguin, de čuvvojuvvo eanetlogu mearrádus.

Doavttirgrádakandidáhttii dieđihuvvo maid DOS mearrida.

Geahččaladdanlogaldallama ja nákkáhallama áiggit sohppojuvvojit

DOS mearrida árvvoštallankomitea cealkámuša vuođul lea go nákkosgirji bealuštan veara. Jus DOS mearrida lágidit nákkáhallama, de dat nammada nákkáhallanjođiheaddji gii lea láhkaásahusa § 20-2 mielde juogo DOS jođiheaddji dahje son gean DOS fápmuda dasa. Kandidáhtta oažžu dutkanhálddahusas dieđu nákkáhallama jođiheaddji birra oktan dieđuiguin nákkosgirjedeaddileami birra.

Dábálaččat dollojuvvo geahččaladdanlogaldallan ja nákkáhallan seammá beaivvi. Fágagoahti sáhttá spiehkastit das dušše jus erenoamáš dilit dan gáibidit. Nákkáhallama jođiheaddji šiehtada kandidáhtain ja árvvoštallankomiteain nákkáhallandáhtona.

Geahččaladdanlogaldallan ja nákkáhallan sáhttá áramusat dollojuvvot guhtta (6) vahku maŋŋil go DOS lea gávnnahan nákkosgirjji dohkálažžan bealušteapmái. Áigi nákkosgirjji sisaaddima rájes gitta nákkáhallamii galgá leat nu oanehaš go vejolaš, dábálaččat eanemustá vihtta (5) mánu.

Dutkanhálddahusas nammaduvvo hálddahuslaš oktavuođaolmmoš gii pláne ja bearráigeahččá nákkáhallandilálašvuođa praktihkalaš beliid.

Árvvoštallankomitea addá dieđu dutkanhálddahussii guđemuš komitealahttu váldá vuosttaš ja guđemuš nuppi opponeantta rolla. Árvvoštallankomitea vállje maiddái studeantta geahččaladdanlogaldallama fáttá, ja dat dutkanhálddahus almmuha dan doavttirgrádakandidáhttii unnimustá logi (10) bargobeaivvi ovdal logaldallama.