Ođđasat
- Oahpaheaddjestudeanttat hárjehallamii sámegielaid gáiddusoahpahusfidnui
- Digitála rabasbeaivi
- Ohcanáigemearri lonohallamii lahkonišgoahtá
- Diibmoplánat neahtas
- Dieđut lohkanbaji álgima oktavuođas ođđajagimánu 2021
- PED 606 ohcanáigemearri guhkiduvvo
- Ohcanáigemearri guhkiduvvon
- Sámi logut muitalit
- Annika Pasanen virgáduvvon Sámi allaskuvlla ođđa professoran
Sáhttá go bajásgeassin leat menddo dorvvolaš?
Čállit: Stigo Holm, Marit Brita Gaup Siri, Johan Eivind Andersen Gaup, Maret Elle Ristiinna Hætta - Mii geat dán čallosa čallit ja álmmuhit leat goalmmat jagi sámi mánáidgárddeoahpaheadje studeanttat Sámi allaskuvllas.
Snowflakes buolva lea doaba mii maŋemus jagit lea ožžon stuorra internašunála fuomášumi. Muohtačalmmit, dahje ”snowflakes” sáhttá leat vuohki govvidit dálaáiggi mánáid ja nuoraid geat leat hearkkit ja loavkašuvvet álkit (Fretheim 2018). Dán čállosis ságastallat mo leat “snowflakes” daje “bummolullu” mánát árbevirolaš sámi bajásgeassima ektui.
“Bummolullu mánát” lea doaba maid mii dávjá gullat bajásgeassima oktavuođas ja dainna oavvilidit mánáid, geat sáhttet leat šaddan badjelmeare hearkkit badjelmeare suddjema dihte. Menddo olu váruheapmi sáhttá hehttet mánáid boahtte áiggi iešbirgejumi (Balto & Kuhmunen 2014:74). Ollesolbmo jurdda suddjet máná lea dahkkon buoremus áigumušain ja danin lea váttis bajásgeassái fuomášit mo vaikkuha máná ovdaneapmái. Bajásgeassi ballu sáhttá leat mielde gáržžideamen mánáid ovdáneami, go mánát eai oaččo hástalit iežaset doarvái. Ovdalaš áigge bajásgeassin lei baicce nuppe láhkai.
Sámi árbevirolaš bajásgeassin vuolggasadjin
Asta Balto (1997:44) dutkamis boahtá ovdán ahte Sámis geavahit eahpenjulges bajásgeassinvugiid mat leat oaidnemeahttumat olggobealde olbmuide. Dát eahpenjulges vuogit addet mánáide vejolašvuođa ovddidit iešheanalašvuođa. Dalle addo vejolašvuođa hálddašit iežaset siskkildas kontrolla mii áigi badjel sáhttá hukset iešbirgejeddjiid (Balto & Kuhmunen 2014:66).
Alfie Kohn lea guorahallan kritihkalaččat njuolggo stivrema geavaheami bajásgeassimis ja su guorahallamis boahtá ovdán ahte stivren ii veahket mánáid hukset alcceseaset ieš kontrolla (Balto & Kuhmunen 2014:67). Jurdda iešheanalašvuođas lea ahte mánát ohppet earuhusa siskkildas- ja olgguldas rájiin. Earuhus siskkildas- ja olgguldas rájiin lea ahte mánná stivre ieš iežas siskkildas rájiid. Ollesolbmoš fas olgguldas rájiid. Dán vuođul lea dehálaš ahte ollesolmmoš bidjá rámmaid, gos mánás lea vejolašvuohta ovdánahttit iežas siskkildas rájiid. Dát proseassa sáhttá leat mielde ráhkkanahttit mánáid šaddat iešbirgejeaddjit (Guvå 2007:49).
Manne lea dehálaš ahte mánát leat iešbirgejeaddjit?
Mánát leat unna olmmožat, ja diehttelassii sis eai vel leat dát vásáhusat, diehtu ja máhttu mii ollesolbmuin lea. Dattege galgá sis leat seammá árvu go ollesolbmos, jus sii galget dovdat ahte sis lea iešárvu.
Sámi bajásgeassinvuogi mielde galggašii mánná beassat leat mielde doaimmain ja bargguin, ja dan bokte beassat gazzat alcces oahpu ja oaččut iežas vásáhusaid (Mánáidgardi rámmaplána 2017:25). Oassálastima siste mánná soaitá lihkustuvvat bargguin, ja eará háve fas eahpelihkostuvvat. Ollesolmmoš galgá jáhkkit ja čájehit positiivva vuordámuša mánnái. Guovddáš sámi bajásgeassimis lea ahte galgá movttiidahttit máná oassálastit, iige galggašii láitit ja cuiggodit máná jus ii oro máhttime. Dan bokte mánná šaddá duostileabu ja movttiidahttojuvvo ieš geahččalit ja ovdánit iežas návccaid mielde. Nu mánná ovdána oassálastinoahpu bokte ja máná iešárvu nannejuvvo (Balto 2008:13).
Go čuovvu dien oahpahanmálle, de mánná ovdána ja oahppá, ja dan bokte šaddá iešbirgejeaddji. Go mánná lea iešbirgejeaddji de son muhtin muddui váldá atnui iežas jurdagiid, gelbbolašvuođa ja hutkáivuođa. Dán bokte álgá ieš doaibmat ja ovdánit, ja oažžu reaidduid mainna birge boahttevaš doaimmaid ja hástalusaid siste. Olbmo birgenláhkái váikkuha ollu dat man láhkai son lea bajásgessojuvvo.
Min oainnu mielde sáhttá servodaga boahttevaš buolvvain leat stuorit vuoitu leat iešbirgejeaddjit ovdal badjelmeare suddjejuvvon mánát. Vásáhusat ja geahččaladdan ovddidit olbmo dákkárin mii loahpas šaddá iešbirgejeaddjin ja gii ceavzá ja birge eallimis ja muđui ge servodagas.
Gáldut
Balto, Asta 1997: Sámi bajásgeassin nuppástuvvá. Oslo: ad Notam Gyldendal AS
Balto, Asta Mitkijá 2008: Sámi oahpaheaddjit sirdet árbevirolaš kultuvrra boahttevaš buolvvaide. Guovdageainnu: Sámi allaskuvla
Balto, Asta Mitkijá & Kuhmunen, Gudrun 2014: Máhttáhit iežamet ja earáid!. Kárášjohka: ČálliidLágádus
Fretheim, Atle 2018: Generasjon snøfnugg: Ikke kall oss for snøfnugg, vi blir syke av det! : https://www.aftenposten.no/viten/i/WLqlxr/generasjon-snoefnugg-ikke-kall-oss-for-snoefnugg-vi-blir-syke-av-det-atle-fretheim (29.10.2019)
Guvå, Gunilla 2007: Fra JEG til VI. Oslo: Pedagogisk forum
Oahpahusdirektoráhta 2017: Mánáidgárdde rámmaplána